Softshell

Ze softshellu se šije krásně (pěkný článek o šití softshellu je na farbenmixu). Moje první softshellová bunda byla pro Toníka. Šila jsem jí, když byl u babičky. Fotila jsem ji ten den večer a na fotce je vidět jak se mi nepovedla přišít lemovací gumička. Plánovala jsem si přešít jí druhý den ráno, ale Kristýnka se rozhodla to ráno narodit. Přešití se tak přesunulo o pár týdnů...
Nicméně teď už vím, že i lemovací gumičku musím špendlit a hned se s ní pracuje líp. Střih je Zorian z Farbenmixu. Je to střih na zimní bundu, proto je bunda širší, pro další šití jsem si už střih zužovala.

Další bundička už byla pro Kristý, je to taky Zorian. Menší, užší a ozdobená panely z  krásného českého ještěrkového softshellu od mamadora. Bunda nemá kapsy, to ještě nebylo potřeba. Taky jsem nepodšívala kapucu, aby rychleji schla po vyprání. 

K bundám jsem ještě šila i kalhoty. Toníkovi podle mého oblíbeného střihu. Avšak nohavice jsem ukončila podle návodu od fram. (obrázek nemám)
Kristýnce jsem vytáhla střih z Ottobre. Všide jsem pak nažehlila reflexní nažehlovačky od bibu.cz. Na fotkách tedy ještě nejsou...

Zatím vrcholem mého softového šití je moje bunda. Odhodlávala jsem se k ní dlouho. Nakonec vznikla podle hybridu střihu Phillipa a střihu na mikinu z Ottobre. Po sešití těla a rukávů jsem se lekla, že se do ní nevejdu a torzo bylo týden u ledu, než jsem zase posbírala odvahu. Nakonec jsem jí dodělala, ale s našitím zipu spokojená nejsem, ani stylefix mi nepomohl... (Už je přešitý - babi mě přesvědčila, že to je potřeba - díky :-). Do bundy se nakonec obleču i s mikinou a je pěkně dlouhá. Naštěstí soft pěkně pruží, tak všívat klíny se zatím nechystám a budu jí hrdě nosit...!